Časované bomby na našich vodách
Poslední dobou proběhlo médii několik úvah na téma nebezpečné sedimenty v přehradách. Je to problém velmi vážný - při budování přehrad se jaksi pozapomnělo na jejich odbahňování. To co dokázal Jakub Krčín domyslet do konce se jeho následovníkům poněkud vypařilo z plánů. Vlastní odbahnění by asi takový problém nebyl - je to otázka peněz - jistě, ale technologicky by to zvládnutelné bylo. Problém je nerudovský - kam s bahnem? Lze předpokládat kontaminaci kde čím - a ukládání statisíců kubíků bahna jako NO na skládky se zvláštním režimem - to je oříšek - stejně jako vlastní manipulace a odvodnění. Navíc při zvíření sedimentů hrozí velmi vážné následky ...
Tohle jsem našel k danému tématu.
Kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty
| Název | Zakonzervované kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty po těžbách, úpravnictví a výrobách (rizika plynoucí z manipulace se sedimenty - úniky toxických látek do vod a ovzduší v důsledku změn podmínek) |
| Popis | Pomineme-li zvýšené koncentrace prvků a organických látek v sedimentech potoků, řek a nádrží, které jsou přirozeného původu a vyplývají z charakteru horninového prostředí a porostů snosových oblastí, existují také případy jejich antropogenního nakumulování. Ty jsou často závažnější a pokud jsou tvořeny toxickými anorganickými látkami nebo toxickými organickými kontaminanty, představují za určitých podmínek rizika pro kvalitu horninového prostředí včetně podzemní a povrchové vody a také pro zachování a rozvoj bioty a návazně i zdraví populace. Konkrétně jde o těžké kovy (Cr, Zn, Cu, Pb, Cd, Hg atd.), As, Sb a sloučeniny těchto prvků, o ropné látky (NEL), perzistentní organické polutanty (PCB, PAU, OCP atd.), fenolické látky a také o těkavé chlorované uhlovodíky (CLU) a třeba i kyseliny. S výjimkou posledních skupin (kyseliny a CLU) mohou být tyto toxické a často i karcinogenní látky dlouhodobě zakonzervovány v sedimentech, a to bez většího vlivu na chemismus povrchových a podzemních vod. Představují však potenciální geohazardy, které se mohou stát reálnými riziky, a to zejména při manipulaci se sedimenty. Ta je však často nezbytná z důvodů potřeby obnovit původní poslání vodního díla (zvýšení objemů v retenčních nádržích, prohloubení rybníků, rekreačních nádrží, meliorační práce na potocích a řekách atd.). Rozhodující měrou ovlivňuje míru rizika obsah a rozsah kontaminace způsob a zvolený způsob nakládání s vytěženými sedimenty. Změna geochemických podmínek může znamenat změnu míry fixace kontaminantů na původní prostředí a jejich uvolňování do okolního prostředí. Hrozí zejména vyluhování toxických látek dešťovou vodou, rizikem je i rozptyl vysušených sedimentů po těžbě v podobě prachu (potenciální pronik škodlivin do organismu respirací). Těkavé kapalné chlorované uhlovodíky (hlavně mono, di tri a tetra chlorderiváty metanu) mohou zaplňovat v podobě tzv. volné fáze deprese nepropustného podloží podzemních vod vzhledem ke své vyšší hustotě. Jejich indikace je obtížná stejně jako způsob odstraňování. Postupně a pomalu se rozpouštějí, jejich degradace však může trvat i desítky let. Zde jsou explicitně uvedeny hlavně proto, že se do horninového prostředí a do sedimentů dostávají podobnou cestou, jako další uvedené anorganické a organické kontaminanty a často jsou přímo vázány na starší (obvykle subrecentní) řečišťní sedimenty, které obvykle představují jejich kolektory. |
| Laický popis | V minulosti byly do odpadních vod vypouštěny v mnoha případech kapaliny obsahující škodlivé anorganické a organické látky jako vedlejší produkty aplikovaných technologických postupů a výrob. Tyto látky se staly postupně nevítanou součástí řečišťních a nádržních sedimentů a v dané zakonzervované podobě (sorpce na jíly a organiku) většinou prakticky neovlivňovaly životní prostředí. Nyní je třeba na mnoha místech sedimenty s obsahem škodlivin odstranit, většinou odtěžením a uložením na dočasná nebo trvalá depozita. Právě při manipulaci s kontaminovanými sedimenty může dojít k ohrožení složek životního prostředí vzhledem ke změněným geochemickým podmínkám a zvýšené možnosti uvolňování škodlivin ze sedimentů. Odstraňování sedimentů je však nezbytné pro zachování původního určení rybníků a přehrad (zadržování srážkových vod, chovné rybníky, rekreační využití atd.). |
| Nebezpečí | Při manipulaci s kontaminovanými sedimenty se mohou vlivem vyluhování vytěžených uloženin při březích nebo na nových deponiích dostávat do vod podzemních i povrchových škodlivé organické a anorganické látky v rizikových koncentracích pro vodní živočichy i rostliny. Nebezpečí může představovat i prach unášený větrem z vysychajících kontaminovaných úložišť (riziko vdechování toxických, případně i karcinogenních částic). |
| Problémy | Dopad na dílčí složky životního prostředí závisí na druhu a rozsahu mobilizované kontaminace. Vzhledem k pestrosti forem je není možno specifikovat ve stručné podobě. S eutrofizací jsou spojeny známé negativní účinky na zdraví populace (alergologické reakce, střevní obtíže po požití a pod.). |
| Důsledky | Úhyny ryb a dalších vodních živočichů, změna vlastností povrchové vody, zápach a pod. |
| Co dělat | Oznámení na příslušném obecním (městském) úřadu. |
| Co NEdělat | Využívání podezřelých zdrojů vody k přípravě a úpravě potravin. |
Geneze geohazardu |
|
| Příčiny | těžba; úpravny, výroba, průmysl; odkaliště; vodní eroze; zemědělská činnost; přívalové povodně; staré ekologické zátěže; větrná eroze; skládky |
| Antropogenní pozn. | Jde zejména o pozůstatky starších těžeb, výrob a úpravnictví (galvanovny, kožedělný, chemický průmysl, kovoobrábění atd.) a vypouštění technických kapalin a vedlejších produktů do vodních toků, odpadů a kanalizací. Původ kontaminantů může souviset i se zemědělskou výrobou, odkališti a s nezabezpečenými skládkami NO. Obsažené anorganické i organické kontaminanty se v sorbované podobě (hlavně sorpce na jílovou matrici a na původní organický obsah) stanou součástí postupně usazovaných vrstev řečišťních a nádržních sedimentů. |
| Exogenní pozn. | Vodní a větrná eroze vytěžených sedimentů může vést k proniku (rozptylu i akumulaci) kontaminantů do okolího prostředí. Změnu statických poměrů fixace kontaminantů v původním prostředí může zejména v případě potoků a řek zůsobit vodní eroze v období přívalových povodní. |
| Endogenní pozn. | - |
| Souvisejicí procesy | Manipulace s kontaminovanými sedimenty-změna geochemických podmínek fixace kontaminantů-expozice sedimentů s kontaminanty oxidaci, agresívní dešťové vodě, větrné erozi-kontaminace povrchové a podzemní vody vyluhovanými kontaminanty, roznos deponií kontaminovaných hornin větrem. |
Společenský vliv |
|
| Omezuje | vodní zdroje; územní plán; zřizování staveb a zařízení |
| Poznámka | Postupné hromadění sedimentů v nádržích představuje územní limit i bez ohledu na koncentrace kontaminujících látek. Promítá se do způsobu využití nádrží a jejich okolí. |
| Ohrožuje | podzemní voda; fauna; flora; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; ovzduší; zdraví obyvatel; půda, horninové prostředí |
| Poznámka | Toxická antropogenní kontaminace pocházející ze sedimentů toků a nádrží může představovat v závislosti na jejím konkrétním charakteru a rozsahu riziko prakticky pro všechny složky životního prostředí. |
Rizikovost jevu |
|
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | Jde o potenciální druh geohazardu, který ohrožuje složky ŽP pouze při mobilizaci toxických látek. |
Právní rámec |
|
| Podpora v legislativě | Řečišťní, rybniční a nádržní sedimenty patří podle platné legislativy mezi NO a správně by měly být po vytěžení ukládány pouze na skládny NO. Tento absurdní legislativní rámec vedl od 90. let minulého století k pozastavení odbahňování rybníků a jejich postupnému zarůstání z finančních důvodů a také z důvodů omezené kapacity a obtížné dosažitelnosti skládek NO. Ani v současnosti (do konce roku 2005) nebyla sjednána dostatečná náprava. |
Rozšíření jevu |
|
| Rozšíření | Celorepublikove |
| Rizikové oblasti | Vzhledem k předpokládané i prokázané četnosti kontaminovaných lokalit nelze stručně specifikovat. |
| Výskyt v modelových územích projektu | Přehrada Šance; Vsetínsko |
| Nejbližší lokality modelovému území | Vypuštěné nádrže Horní Bečva a Bystřička |
Časový charakter |
|
| Frekvence výskytů | Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
| Délka trvání | Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
| Poznámka | Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
Monitoring jevu |
|
| Jev monitoruje / monitoroval | Správci jednotlivých povodí, VÚV TGM, ČGS, KHS, Krajské inspekce ŽP atd. |
| Metody monitoringu | Chemické analýzy vod a sedimentů |
| Historicky významné výskyty | Nemá význam určovat. |
Informační zdroje |
|
| Získávání informací | VÚV TGM, ČGS, Povodí rozhodujících toků (Ohře, Vltava, Labe, Morava, Odra), KHS atd. |
| Detailní informace | U oblastně příslušných orgánů ochrany životního prostředí a hygienické služby, v dílčích případech i u ČGS. |