Poslední dobou proběhlo médii několik úvah na téma nebezpečné sedimenty v přehradách. Je to problém velmi vážný - při budování přehrad se jaksi pozapomnělo na jejich odbahňování. To co dokázal Jakub Krčín domyslet do konce se jeho následovníkům poněkud vypařilo z plánů. Vlastní odbahnění by asi takový problém nebyl - je to otázka peněz - jistě, ale technologicky by to zvládnutelné bylo. Problém je nerudovský - kam s bahnem? Lze předpokládat kontaminaci kde čím - a ukládání statisíců kubíků bahna jako NO na skládky se zvláštním režimem - to je oříšek - stejně jako vlastní manipulace a odvodnění. Navíc při zvíření sedimentů hrozí velmi vážné následky ...
Tohle jsem našel k danému tématu.
Kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty
| Název |
Zakonzervované kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty po těžbách, úpravnictví a výrobách (rizika plynoucí z manipulace se sedimenty - úniky toxických látek do vod a ovzduší v důsledku změn podmínek) |
| Popis |
Pomineme-li zvýšené koncentrace prvků a organických látek v sedimentech potoků, řek a nádrží, které jsou přirozeného původu a vyplývají z charakteru horninového prostředí a porostů snosových oblastí, existují také případy jejich antropogenního nakumulování. Ty jsou často závažnější a pokud jsou tvořeny toxickými anorganickými látkami nebo toxickými organickými kontaminanty, představují za určitých podmínek rizika pro kvalitu horninového prostředí včetně podzemní a povrchové vody a také pro zachování a rozvoj bioty a návazně i zdraví populace. Konkrétně jde o těžké kovy (Cr, Zn, Cu, Pb, Cd, Hg atd.), As, Sb a sloučeniny těchto prvků, o ropné látky (NEL), perzistentní organické polutanty (PCB, PAU, OCP atd.), fenolické látky a také o těkavé chlorované uhlovodíky (CLU) a třeba i kyseliny. S výjimkou posledních skupin (kyseliny a CLU) mohou být tyto toxické a často i karcinogenní látky dlouhodobě zakonzervovány v sedimentech, a to bez většího vlivu na chemismus povrchových a podzemních vod. Představují však potenciální geohazardy, které se mohou stát reálnými riziky, a to zejména při manipulaci se sedimenty. Ta je však často nezbytná z důvodů potřeby obnovit původní poslání vodního díla (zvýšení objemů v retenčních nádržích, prohloubení rybníků, rekreačních nádrží, meliorační práce na potocích a řekách atd.). Rozhodující měrou ovlivňuje míru rizika obsah a rozsah kontaminace způsob a zvolený způsob nakládání s vytěženými sedimenty. Změna geochemických podmínek může znamenat změnu míry fixace kontaminantů na původní prostředí a jejich uvolňování do okolního prostředí. Hrozí zejména vyluhování toxických látek dešťovou vodou, rizikem je i rozptyl vysušených sedimentů po těžbě v podobě prachu (potenciální pronik škodlivin do organismu respirací). Těkavé kapalné chlorované uhlovodíky (hlavně mono, di tri a tetra chlorderiváty metanu) mohou zaplňovat v podobě tzv. volné fáze deprese nepropustného podloží podzemních vod vzhledem ke své vyšší hustotě. Jejich indikace je obtížná stejně jako způsob odstraňování. Postupně a pomalu se rozpouštějí, jejich degradace však může trvat i desítky let. Zde jsou explicitně uvedeny hlavně proto, že se do horninového prostředí a do sedimentů dostávají podobnou cestou, jako další uvedené anorganické a organické kontaminanty a často jsou přímo vázány na starší (obvykle subrecentní) řečišťní sedimenty, které obvykle představují jejich kolektory. |
| Laický popis |
V minulosti byly do odpadních vod vypouštěny v mnoha případech kapaliny obsahující škodlivé anorganické a organické látky jako vedlejší produkty aplikovaných technologických postupů a výrob. Tyto látky se staly postupně nevítanou součástí řečišťních a nádržních sedimentů a v dané zakonzervované podobě (sorpce na jíly a organiku) většinou prakticky neovlivňovaly životní prostředí. Nyní je třeba na mnoha místech sedimenty s obsahem škodlivin odstranit, většinou odtěžením a uložením na dočasná nebo trvalá depozita. Právě při manipulaci s kontaminovanými sedimenty může dojít k ohrožení složek životního prostředí vzhledem ke změněným geochemickým podmínkám a zvýšené možnosti uvolňování škodlivin ze sedimentů. Odstraňování sedimentů je však nezbytné pro zachování původního určení rybníků a přehrad (zadržování srážkových vod, chovné rybníky, rekreační využití atd.). |
| Nebezpečí |
Při manipulaci s kontaminovanými sedimenty se mohou vlivem vyluhování vytěžených uloženin při březích nebo na nových deponiích dostávat do vod podzemních i povrchových škodlivé organické a anorganické látky v rizikových koncentracích pro vodní živočichy i rostliny. Nebezpečí může představovat i prach unášený větrem z vysychajících kontaminovaných úložišť (riziko vdechování toxických, případně i karcinogenních částic). |
| Problémy |
Dopad na dílčí složky životního prostředí závisí na druhu a rozsahu mobilizované kontaminace. Vzhledem k pestrosti forem je není možno specifikovat ve stručné podobě. S eutrofizací jsou spojeny známé negativní účinky na zdraví populace (alergologické reakce, střevní obtíže po požití a pod.). |
| Důsledky |
Úhyny ryb a dalších vodních živočichů, změna vlastností povrchové vody, zápach a pod. |
| Co dělat |
Oznámení na příslušném obecním (městském) úřadu. |
| Co NEdělat |
Využívání podezřelých zdrojů vody k přípravě a úpravě potravin. |
Geneze geohazardu
|
| Příčiny |
těžba; úpravny, výroba, průmysl; odkaliště; vodní eroze; zemědělská činnost; přívalové povodně; staré ekologické zátěže; větrná eroze; skládky |
| Antropogenní pozn. |
Jde zejména o pozůstatky starších těžeb, výrob a úpravnictví (galvanovny, kožedělný, chemický průmysl, kovoobrábění atd.) a vypouštění technických kapalin a vedlejších produktů do vodních toků, odpadů a kanalizací. Původ kontaminantů může souviset i se zemědělskou výrobou, odkališti a s nezabezpečenými skládkami NO. Obsažené anorganické i organické kontaminanty se v sorbované podobě (hlavně sorpce na jílovou matrici a na původní organický obsah) stanou součástí postupně usazovaných vrstev řečišťních a nádržních sedimentů. |
| Exogenní pozn. |
Vodní a větrná eroze vytěžených sedimentů může vést k proniku (rozptylu i akumulaci) kontaminantů do okolího prostředí. Změnu statických poměrů fixace kontaminantů v původním prostředí může zejména v případě potoků a řek zůsobit vodní eroze v období přívalových povodní. |
| Endogenní pozn. |
- |
| Souvisejicí procesy |
Manipulace s kontaminovanými sedimenty-změna geochemických podmínek fixace kontaminantů-expozice sedimentů s kontaminanty oxidaci, agresívní dešťové vodě, větrné erozi-kontaminace povrchové a podzemní vody vyluhovanými kontaminanty, roznos deponií kontaminovaných hornin větrem. |
Společenský vliv
|
| Omezuje |
vodní zdroje; územní plán; zřizování staveb a zařízení |
| Poznámka |
Postupné hromadění sedimentů v nádržích představuje územní limit i bez ohledu na koncentrace kontaminujících látek. Promítá se do způsobu využití nádrží a jejich okolí. |
| Ohrožuje |
podzemní voda; fauna; flora; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; ovzduší; zdraví obyvatel; půda, horninové prostředí |
| Poznámka |
Toxická antropogenní kontaminace pocházející ze sedimentů toků a nádrží může představovat v závislosti na jejím konkrétním charakteru a rozsahu riziko prakticky pro všechny složky životního prostředí. |
Rizikovost jevu
|
| Jev je |
Rizikovy za podminky |
| Podmínka |
Jde o potenciální druh geohazardu, který ohrožuje složky ŽP pouze při mobilizaci toxických látek. |
Právní rámec
|
| Podpora v legislativě |
Řečišťní, rybniční a nádržní sedimenty patří podle platné legislativy mezi NO a správně by měly být po vytěžení ukládány pouze na skládny NO. Tento absurdní legislativní rámec vedl od 90. let minulého století k pozastavení odbahňování rybníků a jejich postupnému zarůstání z finančních důvodů a také z důvodů omezené kapacity a obtížné dosažitelnosti skládek NO. Ani v současnosti (do konce roku 2005) nebyla sjednána dostatečná náprava. |
Rozšíření jevu
|
| Rozšíření |
Celorepublikove |
| Rizikové oblasti |
Vzhledem k předpokládané i prokázané četnosti kontaminovaných lokalit nelze stručně specifikovat. |
| Výskyt v modelových územích projektu |
Přehrada Šance; Vsetínsko |
| Nejbližší lokality modelovému území |
Vypuštěné nádrže Horní Bečva a Bystřička |
Časový charakter
|
| Frekvence výskytů |
Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
| Délka trvání |
Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
| Poznámka |
Pro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit. |
Monitoring jevu
|
| Jev monitoruje / monitoroval |
Správci jednotlivých povodí, VÚV TGM, ČGS, KHS, Krajské inspekce ŽP atd. |
| Metody monitoringu |
Chemické analýzy vod a sedimentů |
| Historicky významné výskyty |
Nemá význam určovat. |
Informační zdroje
|
| Získávání informací |
VÚV TGM, ČGS, Povodí rozhodujících toků (Ohře, Vltava, Labe, Morava, Odra), KHS atd. |
| Detailní informace |
U oblastně příslušných orgánů ochrany životního prostředí a hygienické služby, v dílčích případech i u ČGS. |
Komentář ke článku
Další ekologický malér na obzoru? Po Třech soutěskách se v Číně připravuje další megazásah do přírody - pokud se delfínovce čínského nepodařilo definitivně vymazat ze seznamu živočichů do dneška teď už asi šanci mít nebude. A s ním i leccos jiného.
Čína má další megalomanský projekt, bude přesouvat vodu z jihu na sever
Čínské úřady začaly přesidlovat 330 tisíc lidí kvůli velkému projektu, který má přivést z jihu země vodu do Pekingu a na vyprahlý sever. Projekt je třikrát nákladnější než výstavba přehrady Tři soutěsky, přijde nejméně na 62 miliard dolarů.
Stavba zahrnuje systém potrubí, který povede vodu z jihu a západu země na suchý sever a také do hlavního města Pekingu. Hlavní část stavby by měla být hotova v roce 2014.
V provinciích Chu-pej a Che-nan se již obyvatelé začali stěhovat ze svých domovů poblíž přehrady Tan-ťiang-kchou, která je jedním z největších umělých jezer v Číně. Voda z ní odtéká do řeky Chan-šuej, která je přítokem řeky Jang-c'-ťiangu. Z tohoto veletoku a jeho přítoků bude voda vedena do severních oblastí.
Ekologové varují, že projekt, který pohne s vodním systémem poškodí životní prostředí a k zajištění vody pro potřebné oblasti stejně příliš nepřispěje.
Projekt by měl být dokončen v roce 2050, bude stát 62 miliard dolarů. Ročně by měl přepravit téměř 45 miliard krychlových metrů vody a dodat je do 44 měst.
Novinky, ČTK
Průměrná známka: žádná
Komentář ke článku
Tohle jsem zahlédl po ránu v kempu - lehce mne to vyvedlo z míry - první dojem byl že se jedná o kolibříka - což je samozřejmě volovismus a kravininum. Je to velice rychlé a nefotogenické - a mnohem rychlejší než já. Původně jsem to hodlal ulovit, položit na podložku, polít dezinfekcí a pak v různých pozicích fotit a nakonec samozřejmě pustit. :-)) Ovšem pak se dostal ke slovu zdravý rozum a spokojil jsem se s nekvalitní fotodokumentací. :-))
Průměrná známka: 1,75
Komentář ke článku
Realistické sci-fi od protinožců.
V zemi Austrálské nalezli kolonisté téměř zemi zaslíbenou. Podnebí příznivé, pláně, hory, lesy, buš, řeky . Domorodé obyvatelstvo až nepochopitelně nebojovné, spousty volného prostoru. Zdejší fauna se výrazně lišila od fauny v již známých končinách světa. Velká zvířata tu vlastně nežila, a mimo krokodýlů tu nebyli ani významnější predátoři. Domorodci se sice živili převážně lovem - nicméně lovili jednak primitivnímy prostředky a jednak velmi uvážlivě kořist vybírali - a tak na kontinentě panovala až neuvěřitelná rovnováha. To se ale mělo brzy změnit.
Noví obyvatelé brzy poznali, že Austrálské podmínky nejlépe vyhovují chovu ovcí - a tak již záhy po osídlení zemi rozdělily pruhy plotů na pastviny. Zdejší fauně to příliš nevadilo - drobní živočichové si ostnatých drátů prostě nevšímali, pro klokany nepředstavoval plot žádnou vážnou překážku. Jenže vyvstal problém - potravní konkurence ovcí a klokanů. I pojali kolonisté šlechetný a uvážený záměr - snížit drasticky populaci oněch bizarních živočichů. Jediný původní větší predátor - vakovlk - byl již zdárně vyhuben, dingo - původně domácí pes, zavlečený na kontinent již kolem roku 4000 před Kristem, sice klokany poněkud redukoval, ovšem brzy zjistil, že jehňata se snáze loví a chutnají možná ještě lépe. A tak byli klokan i dingo prohlášeni za krajně nežádoucí - a jejich likvidace se stala takřka národním sportem.
A objevil se další problém - kdo by jedl zastřelenou škodnou? A skopové se také brzo přejí. Navíc je tučné - pro dietní kuchyni zcela nevhodné. Noví "vládci" země dali hlavy dohromady a usoudili, že příroda napáchala v zemi Austrálské mnoho chyb, a že jedním z nedostatků je i nepřítomnost velmi chutné a dieteticky významné kořisti - kupříkladu králíka. Od úvahy k činu nebylo daleko - a tak již brzo po celé zemi hopkovaly celé kolonie těch roztomilých a dietních chlupáčů. Jejich lov byl relativně nenáročný, stavy se díky neexistenci významných predátorů utěšeně zvyšovaly. Postupně králík opanoval Australskou přírodu - stal se všudypřítomným. Občasné epidemie, ať už uměle vyvolané anebo zcela přirozené, nedokázaly ohromnou populaci významně omezit. Ovce získaly nového potravního konkurenta, stejně jako klokani a další původní býložravci. A tak se z původně dobře míněnného zásahu stal obrovský problém. Do eliminace roztomilé dietní pochoutky bylo již vloženo ohromné množství prostředků - ovšem bez většího úspěchu.
A co bude následovat? Celoplošná opatření na způsob deratizace ve městech? Zavlečení dalšího druhu - tentokrát králičího predátora? Možná. Ale také se může stát něco úplně jiného. Objeví se mezi obyvatelstvem skupina, která prohlásí králíka za nové božstvo. Milovníci králíků se začnou sdružovat do rabbit teamů, spolků a sekt. Z králíka se stane tabu - jeho zabití bude herezí nejvyššího stupně. Budou podepisovány petiční archy za ochranu králíka a za potlačení jeho nepřátel. Pro králíky budou vytvářeny rabbit hotely, bude glorifikován jako symbol chytrosti, síly a sportovní vytrvalosti. Bude loven pouze do šetrných pastí a lapadel, po ulovení bude ošetřen, zvážen, vyfotografován a po aplikaci medikamentů zvyšujících plodnost bude vypouštěn zpět do přírody. Naopak konkurenti Velikého Králíka budou bez milosti vybíjeni všemi způsoby. Králičího šílenství se samozřejmě chopí ruka trhu - výrobci zaručeně nejšetrnějších lapacích přístrojů , lákadel a medikamentů rozpoutají v touze po zákazníkovi ohromnou vlnu králičího amoku - budou vyhlašovány soutěže a maratóny, petice U-20 (délka ucha Svatého Králíka), petice pro zavedení výhradně králičích oblastí. Budou vycházet výpravná periodika na téma "Králík - náš kamarád","Králičí ohlasy" a podobně, kde budou nenásilnou a objektivní formou propagovány hypermoderní a mega účinné šetrné králíkolovné techniky a hlavně superdrahé prostředky. Kdokoli vstoupí na území obydlené Králíkem aniž bude vybaven elektronicky řízeným systémem pro nejšetrnější lov ušatého božstva bude po zásluze zesměšněn, proklet a vykázán - později možná i lynčován.Budou zřízeny soudy, které budou oprávněny uložit trest nejvyšší za konzumaci božského masa. Zemědělství bude zcela podřízeno Velkému Dílu - a slunce nebude zapadat nad lány mrkve a zelí. Cílem veškerého snažení bude Jediné Velké Králičí Blaho . Je sice pravda, že za za zbudování Králičího Světa zaplatí existencí mnoho jiných druhů fauny i flóry - to je ale zanedbatelná cena za prosazení Nejvyššího Ideálu. Neboť je ON - Veliký Králík - je jako vrchol tvorstva hoden života. Bude opět nastolena rovnováha - na obou miskách vah bude stejně velký králík .....
Cíle bude dosaženo. Celá země se stane jedním ohromným králičím bobkem. Přijde vám to přehnané? No - nevím. Možná ano. Ale možná také ne. My lidé máme podobné sklony, není liž pravda?
P.S. _ Většina článku je smyšlená - a případné podobnosti s žijícími osobami či existujícími jevy je čistě náhodná !!
JKL
Průměrná známka: 2,33
Komentář ke článku
